Únor je krátkým měsícem a i nám přijde, jak kdyby utekl jak mávnutím kouzelného proutku. Díky němu jsme se stále pohybovali v kouzelném zimním období. Na začátku měsíce pro děti byl připraven „pohádkový koblížkový týden“, ve kterém se děti seznámily s klasickou pohádkou O Koblížkovi, zahrály si divadlo. Díky pohádce se seznámily se zvířátky, které se v pohádce vyskytují, povídaly si o nich, zahrály si na ně a zazpívaly si o nich písničky. Pamatujete si, jaká zvířátka se v pohádce vyskytují a které nakonec kulatý koblížek schramstlo? Tak schválně J …. byl to zajíček, vlk, medvěd a zvířátkem s plným žaludkem nakonec byla liška. Největším zážitkem z tohoto týdne pro děti byla jistě výroba samotného těsta, které si společně s paní učitelkou vyrobily a pozorovaly jeho kynutí, znaly přísady i postup a s nadšením sledovaly, jak těsto kyne a kyne. Nechat ho na topení o nějakou chvíli déle, určitě bychom se dostali do pohádky, Hrnečku vař J . Následující den si děti pochutnávaly na koblížcích, předběhly mlsnou lišku.

S plnými bříšky jsme se dostali do dalšího týdne, kde jsme se věnovali zimě a sněhulákům kabrňákům. Venku mrzne a teploty padají, jen ten sníh ne a ne k nám na zahradu napadnout. Děti si proto namalovaly sněhuláky, abychom alespoň nějaké ve školce měli. Tentokrát nepoužívaly žádné štětce, jen bublinkovou folii a domalovávaly své obrázky prsty. Písničkou a tanečkem o vločkách jsme se pokusili alespoň nějaké přivolat. Asi máme kouzelnou moc, ale spadlo jich velmi málo a na ukoulení sněhuláků venku to nebylo. Děti nezapomínaly s přípravou do školy, zaměřili jsme se na rytmizaci, trénování počátečních písmen ve slově, odpovídání celou větou při popisu obrázku, zpívat, cvičit s míčky (sněhovými koulemi), kterými si pak vzájemně udělaly masáž. To se jim moc líbilo, Stejně tak jako si zahrát na honěnou na mrazíka a pak následně čekat, až je sluníčko rozmrazí. V tomto týdnu předškolní děti vyrazily do základní školy, o kterém píšeme v předchozím příspěvku a moc si dopoledne užily.

O víkendu nám pěkně přituhlo tak i téma, které následovalo v dalším týdnu tím bylo ovlivněno – oblečení do zimy. Do tématu je vtáhl příběh  „O ztracené ponožce“. Děti si zacvičily s vločkami, učily se prostorovou orientaci, kdy hledaly svoje ztracené rukavičky po třídě, které rozfoukal vítr a na nástěnku přibyly krásné rukavičky, které si děti vyrobily. Menší ozdobily, větší navíc vystřihovaly a předškoláci  za asistence paní učitelky si pravděpodobně prvně vyzkoušeli práci s jehlou J. Z nikoho nebyl cedníček J . Na děti čekalo spoustu dalších zajímavých aktivit – zpívaly písničku o tkaničce, zahrály si hru na mokré prádlo, nezapomínaly si hrát, trénovat do školy ani trávit příjemný čas při procházkách venku za krásného zimního počasí a vyzkoušely si děti experiment, jakou sílu má mráz.

Poslední týden v únoru byl ve znamení zimních sportů. Sice nám nemocnost moc nepřála a bylo nás jen maličko, ale i přesto jsme si týden užili. Hned první den, jsme si  povídali nad obrázky, jaké sporty známe, roztřídili jsme si je podle toho, jestli patří k teplu nebo k zimě. Zpívali jsme společně bláznivou logopedickou písničku na procvičení hlásky „Ž“ – kdy žena Blažena je celá blažená, protože každou chvíli lyžuje. I my jsme di ho vyzkoušeli. Že není sníh? To přece nevadí, dva papíry posloužily každému dokonale a už jsme lyžovali po třídě. Nezapomínalo se ani na přípravu předškoláků, kde si vše rádi vyzkouší i mladší děti – počítaly, rovnaly podle velikostí, hledaly barevné kombinace a grafomotorika na uvolnění ruky nesměla chybět.